chlebíček

Česneková pomazánka

Tento příběh mám vypůjčený, doufám, že to nevadí.

“Miluju česnekovou pomazánku.” zamnul jsem si ruce když jsme sedali ke stolu. Káta se někde zdržela.

“Tahle bude skvělá, česnek je pěkně ostrý.” usmál se strýc. ” To jsem rád.” přikývl jsem a zakousl se do prvního chlebíčku. Pak se mi na chvíli zatmělo před očima a z planaty zmizela atmosféra.
Vyhrkly mi slzy do očí a měl jsem pocit, že uši se mi několikrát protočily kolem osy.
Konečně jsem se nadechl.
“Kolik v tom je česneku?” zasípal jsem konečně.
“Nevím, asi dva.” odpověděl strejda také tiše, myslel si, že jen šeptám, nenapadlo ho, že jsem měl klinickou smrt.
“Jenom dva stroužky?” divil jsem se a pozoroval, jak na vidličce rostou vlasy, když jsem na ní dýchl. Doma dáváme i 5 a takováhle síla to nikdy nebyla.
Ne, zasmál se strejda “Dvě paličky.” Měl jsem pocit že do mne narazil nákladák s tuřínem. Tohle byl prakticky denaturovaný česnek pálivý. Něco, co se přidává v Temelínu, když dojde jaderné palivo.
Zkusil jsem si ještě kousnout. Opět mdloby a když jsem konečně vydechl, v okruhu deseti kilometrů vyhynuli upíři. U oken stálo pár tchořů s transparenty, na kterých bylo napsáno:“HNUS! HNUS!”
Přišla manželka.
“Tak jaké to je?” zeptala se.
“Vynikající.” vypálil jsem, jakmile jsem si v rychlosti utřel oči.
“Ty jsi plakal?” zeptala se Káta překvapeně. “No jo, strašně se mi stýskalo.” zachroptěl jsem.
Manželkám je lepší nelhat, ale pravda také není nejlepší řešení.
“Cítím, že je v tom hodně česneku.” prohodila Káta a vzala si chlebíček.
Trochu jsem si poodsedl.
“Kdepááák.” mávl jsem rukou a dělal, že se láduju dalším. “Je velice jemná, skoro není cítit.”
“Ty jsi tedy borec,” řekl strejda “spousta lidí to nesnese. I mě přijde docela silný.”
Manželka si kousla. Přestala dýchat. Pevně zavřela oči. Zpod víček se jí vydraly slzy.
“Ale….” pohladil jsem jí. “ Tobě se také stýská, jsem hned vedle tebe lásko.”
Rychle jsem se zase stáhl, ale naštěstí nebyla ani schopná se po mě ohnat.
Vypadala nádherně, vůbec jsem nevěděl, jak moc jí sluší modrá.
Pomalu přecházela do fialova. Seděl jsem tiše čekal zelenou. Jako na přechodu.
“Tak jaké to je?” zeptal se strejda konverzačním tonem.
Moc dobré.” odpověděla Káta vychovaně a zafuněla ke stropu, až na lustru pohasly světla a ze střechy spadly dvě kočky. Zvláštní, manželka vždycky krásně voní, ale tentokrát jsem měl pocit, že vedle mne vyrostla Titan Arum. “Páni já jsem plná.” řekla Káta a položila zbytek chlebíčku na malovaný talířek, na kterém okamžitě pochcípaly kytičky.
Otočila se ke mně: “ale Martin říkal, jak je hladový, nebude vadit, když to dojí?”
“Vůbec ne.” řekl strejda, usmál se a vstal od stolu. Poněkud jsem zbledl. Svou smrt jsem si představoval jinak. Určitě ne tak smradlavou. Proboha, budou muset čekat, až přestanu zapáchat, aby se ke mně vůbec mohli piblížit a pohřbít mě.

Na hrobě mi neporostou ani voskovky.
Řeknu to takhle: nikdy neprovokujte tygra.
A zvlášt ne, když je to vaše žena.

Edit.: večeře nakonec měla aspon jednu pozitivní dohru. Sice musím manželce koupit nové disky, ale zase se s ní několik týdnů nemusím dívat na Stmívání. Nedopatřením jsem kýchl na pořadač a zdá se, že v tom filmu vyhynula většina hlavních postav.


Jak bude reklama vypadat?
-
Zde můžete mít vaši reklamu na rok jen za Kč
Zobrazit formulář pro nákup

Publikoval: chytatcz

2 comments to “Česneková pomazánka”

You can leave a reply or Trackback this post.

  1. matylda - 17.1.2017 at 10:52 Reply

    Miluji česnekovou pomazánku. Ale takováto síla se mi ještě nepodařila :-)

  2. Rojak - 19.8.2017 at 15:17 Reply

    Česneková pomazánka musí být cítit po česneku, ale abych dostal ke konzumaci tak silnou, že by se nedala sníst, to tedy ne.

Přidat komentář

Your email address will not be published.