Kos černý

Máme na zahrádce jediný menší smrček a tam si kos s kosicí.

Vytvořili hnízdo pro mladé. Asi tři metry od domu. Neustále nám teď celý den provrtávají svými zobáky trávník, hledají žížaly pro svá mláďata. Ta po vylétnutí z hnízda ještě neumí létat a trvá jim to ještě pár dní, než se to naučí. Posedávají u stromu či na zemi a čekají na rodiče, až je nakrmí.

Pták, který byl dříve viděn jen v lesích, teď naopak je hodně viděn ve městech, v parcích, na zahradách. Kosí sameček je černý s oranžovým zobákem a samička není tak nápadná. Je spíš dohněda a zobák má šedý. Máme rádi jejich zpěv, je docela melodický. Začne brzo ráno, zpívá i přes den a někdy i v noci.

Mají nyní spadeno na třešně, hodně jich ozobaných shodí na zem, nebo je popadnou a uzobávají na trávníku.

Máme tu „pana domácího“ po celý rok, i v zimě, takže i jemu sypeme do krmítka různá semínka a na strom věšíme jablka. Ta má obzvlášť rád.

No a co se nestalo – jsem v kuchyni a najednou za zády slyším „plác-plác“ – malé kosí mládě vletělo dveřmi a přistálo na kuchyňské lince. Ani otevřené okno nepomohlo, to zas vlétl až na konzoli. Měla jsem obavu, aby se uvnitř neumlátilo, ale po delší době opět odhopkalo dveřmi ven. Snad se poučilo, že tam nemá co dělat a příště už si dá pozor J.

Máte také nějaké zkušenosti s tímto ptactvem?

Publikoval: redakce

Přidat komentář

Your email address will not be published.